Vybojovat ještě před dovršením dvacátého roku čtyři tituly mistra světa, tři z toho v průběhu posledních dvanácti měsíců, tomu už se dá říct „husarský kousek“. A právě takový si na svoje konto připsal člen extraligového A týmu SK Liapor Lukáš Tolar. Svůj zatím největší úspěch vybojoval v neděli 10. listopadu, kdy na Mistrovství světa v Budapešti ve finále singlu porazil ve slovenském dresu hrajícího Jana Chalupu a na pódium si došel pro titul světového šampiona v kategorii mužů!
Na světové scéně se Lukáš Tolar poprvé představil jako šestnáctiletý v roce 2021 na Mistrovství světa U21 v rumunském Simleu Silvaniei. Svou reprezentační premiéru tam ozdobil zlatou medailí, kterou vybojoval spolu s dalším hráčem SK Liapor Filipem Hokrem a vsetínskými Davidem Majštiníkem a Danem Bílým v trojicích. Na dalším juniorském šampionátu, který se konal loni v listopadu v Modřicích, startoval ve dvou disciplínách a do Stříbra, kde od malička žije, si odvezl dvě zlaté. První titul brali spolu s Filipem Hokrem a holickým Ondrou Friesem ve dvojicích, když po semifinálové výhře nad Slováky ve finále přetlačili i „černého koně“ mistrovského turnaje Irák. Daleko cennější bylo ale zlato z kategorie jednotlivců, pro které si na pódium došel po třísetovém finálovém duelu se slovenským singlovým specialistou Igorem Zubákem, který odborníci i diváci v hale jednomyslně označili za „nejlepší zápas šampionátu“.
Jako juniorský mistr světa v singlu byl Lukáš Tolar nominován i do reprezentace na letošní Mistrovství světa mužů v Budapešti. Náš tým tam odjížděl s cílem napravit si reputaci po nevydařeném šampionátu v Praze v roce 2022, kde Česko se ziskem jedné stříbrné a dvou bronzových obsadilo v pořadí národů až 4. místo za Slovenskem, Francií a Maďarskem. Reprezentační novic Tolar dostal důvěru v soutěži jednotlivců, a zhostil se jí jako zkušený „mazák“. V semifinále, kam postoupil z 2. místa čtvrtfinálové skupiny, dokázal v duelu s úřadujícím mistrem světa, v Česku působícím Maďarem Ádámem Fodorem, po prohraném 1. setu otočit průběh zápasu a postoupit do finále, kde ve třech setech udolal českobudějovického Jana Chalupu, který na turnaji reprezentoval Slovensko.
Že bude na šampionátu hrát právě singl, nebylo pro něho žádné překvapení. „Trenéři Petr Gulda s Honzou Vankem mi to řekli dost dlouho dopředu, takže jsem dost času připravit se na to jak fyzicky, tak psychicky. Za favorita jsem se určitě nepovažoval, jel jsem tam s tím, že jsem chtěl získat medaili. Nebylo to nic lehkého, vyhrát chce samozřejmě každý, tedy i moji soupeři. Určitě nejtěžší zápasy byly semifinále s Fodorem a finále s Chalupou, jsem šťastný, že se mi podařilo je porazit,“ přiznává novopečený světový šampion.
Jeho cesta k titulu začala už v raném dětství, s nadsázkou by se dalo říct, že se snad narodil s míčem u nohy. „Do balonu jsem kopal od malička, sotva prý jsem se postavil na nohy, a mým úplně prvním sportem, který jsem bral trochu vážně, byl fotbal. Postupně si mě ale získal nohejbal, ke kterému mě přivedli táta s dědou, kteří ho oba hráli. Svůj první titul mistra České republiky jsem vybojoval v deseti letech v kategorii mladších žáků, ke dnešnímu dni už mám republikových titulů v různých kategoriích deset, kromě toho tři tituly mistra světa v juniorech a nakonec ten z Budapešti,“ bilancuje svou dosavadní kariéru hráč, který ještě zdaleka neřekl poslední slovo.
