Jen krůček dělil náš A tým od triumfu nad jedenáctinásobnými klubovými mistry republiky z Modřic. V prvním semifinálovém utkání Extraligy nohejbalu v sobotu v Brně po nadšeném a obětavém výkonu zejména ve trojicích vedli už 1:3, nakonec ale odešli 5:3 poraženi.
V utkání byli domácí neoddiskutovatelnými favority, hovořily pro ně jak postavení v tabulce po základní části a bilance vzájemných střetnutí, tak okolnosti, za jakých se hrálo. Duel byl kvůli technické nezpůsobilosti antukového hřiště v Modřicích přeložen do haly Sokola Brno a hrálo se už v deset dopoledne, což pro naše hráče znamenalo cestovat k utkání už v pátek večer. Karty byly rozdány jednoznačně ve prospěch Modřických, kteří jsou na palubovce silnější v kramflecích než kdokoli jiný, a Modřikým také patřil vstup do utkání, když v úvodním zápase dvojic Kop s Rosenberkem nedali Kubovi Medků s Bíbrem a střídajícím Hronem moc šancí vyniknout.
Jenže pak se karta obrátila. Ve druhém zápase dvojic si Vanke s Putíkem nenechali od Pospíšila s Müllerem nic líbit, vynutili si třetí set a v něm předvedli zázračný obrat, když dokázali krajně nepříznivých 8:6 otočit n vítězných 9:10. Frustrující pro domácí elitu musel být mečbol, když Dan Putík nejprve zázračně Müllerovu smeč a po přesné Vankeho nahrávce razantně zakončil a vyrovnal stav utkání na 1:1.
Náš tým pak zaútočil svu nejsilnější zbraní, trojicemi. V té první dokázali Kuba Medek s Bíbrem a Hronem v souboji s Pospíšilovou formací (považovanou mnohými za nejlepší na světě!) opět „nemožné“, když v prvním setu za stavu 9:7 třikrát za sebou odvrátili setbol a vyhráli 9:10, a po zaváhání ve druhém pak opět udeřili v koncovce třetího setu a zvítězili. A když pak Vanke s Kokšteinem a Putíkem ve třech setech rozebrali i Kopovu formaci s Topinkou, Hanusem a střídajícím Pelikánem a navýšili naše vedení na 1:3, byli domácí psychicky málem na dně.
Že se dokázali opět zvednout, je zásluhou zpočátku viditelně unaveného Pavla Kopa, jenž se po prohraném prvním setu ve druhém za stavu 4:6 zázračně probral z letargie, otočil čtyřmi „slepenými“ míči na 8:6 a o hlavu menšího (a pomalu o půl metráku lehčího) Karla Hrona srazil na kolena. Výhra v singlu vrátila Modřickým sebevědomí a dobře namazaný stroj se rozjel na plné obrátky. Domácí vyhráli obě odvetné trojky a dostali se do vedení, které už nepustili. Tečku za duelem udělali Kop s Rosenberkem dvousetovou výhrou nad Vankeho deblem.
„Velmi vyrovnané utkání o dvou polovinách. Té první dominovalo naše trpělivé ´bušení do zdi´ i za nepříznivého stavu a té druhé ´restart´ domácích a více vydřených míčů v poli. Náš výkon byl opět velmi týmový, velmi bojovný a zarputilý, tak jak v play off má být, škoda jen, že jsme soupeře nedorazili. Můžeme ale s otevřeným hledím nastoupit stejným způsobem do odvety doma za týden. Velmi rádi se do Brna za dva týdny podíváme znovu,“ shrnul duel do čtyř vět trenér A týmu SK Liapor Witte Gerhard Knop.
MNK Modřice – SK Liapor Witte 5:3
Zápasy: Kop, Rosenberk – Jakub Medek, Bíbr (Hron) 10:6, 10:5; Pospíšil, Müller – Vanke, Putík (Matěj Medek) 9:10, 10:8, 9:10; Pospíšil, Rosenberk, Müller – Jakub Medek, Bíbr, Hron (Musil) 9:10, 10:4, 9:10; Kop, Topinka, Hanus (Pelikán, Spousta) – Vanke, Kokštein, Putík (Matěj Medek) 8:10, 10:7, 7:10; Kop – Hron 7:10, 10:8, 10:8; Pospíšil, Rosenberk, Müller – Vanke, Kokštein, Putík (Matěj Medek) 10:5, 10:8; Kop, Pelikán, Topinka – Jakub Medek, Bíbr, Hron (Dvořák) 10:8, 10:6; Kop, Rosenberk – Vanke, Putík (Matěj Medek) 10:6, 10:9. Sety: 13:7. Průběh utkání: 1:0, 1:3, 5:3.