Největší a nejvýznamnější turnaj v celé historii nohejbalu na Karlovarsku, Světový pohár klubů UNIF Club World Cup 2017 je minulostí. Víc než metr vysoký pohár, na který si v sobotu 10. června v KV Areně dělaly zálusk mistrovské celky osmi nohejbalově nejvyspělejších zemí, si nakonec odvezli hráči klubu Tengo Salonta z rumunské Oradei. Rumuni ve Varech své vítězné tažení korunovali finálovou výhrou nad největším favoritem turnaje.
Za největšího favorita turnaje byl (a jistě ne jenom svými fanoušky) považovaný domácí SK Liapor Witte Karlovy Vary, vítězný tým Extraligy nohejbalu 2016 a úřadující klubový mistr České republiky. V domácím prostředí s vydatnou podporou několika stovek diváků měl také na celkové vítězství dobře „našlápnuto“. Se soupeři ve skupině, maďarskými Százhalombatta, francouzskými Tennis-Ballon Olonnais i s polským mistrem KS Blokers Łódź se naši hráči vypořádali velice rázně, ve třech utkáních neztratili ani set a do elitní čtyřky postoupili s ohromujícím skóre míčů 202:103. V semifinále je ale místo předpokládaných Rumunů čekali Slováci, kteří po zdrcující porážce 3:0 na zápasy od Rumunů postupovali z B skupiny z 2. místa.
A začala bitva, na kterou budou diváci ještě dlouho vzpomínat. Slováci, kteří měli ve skupině problém i se Švýcary, se proti svým tradičním rivalům ještě z dob společného státu vyhecovali k nadlidskému výkonu. Začal to už Igor Hulín, když v úvodním singlu sebral Karlu Hronovi druhý set, a Slováci pak doslova excelovali v deblu, kde Hulín s Belkem překvapivě porazili karlovarskou první dvojku Vankeho s Bíbrem. Příliš se nedařilo ani v úvodu zápasu trojic, kde problémy bratří Medků s Kokšteinem vyřešilo až dvojí střídání, kdy Kubu Medka nahradil Vanke a Kokšteina Hron. Do správných kolejí se pak náš tým dostal až v zápase druhých dvojic, kde Kuba Medek s Kokšteinem nenechali nic náhodě a soupeřům dovolili ve dvou setech jen sedm balonů.
Byli jsme sice ve finále, ale duel s „bratry Slováky“ stál naše hráče až příliš mnoho sil, které jim v nejdůležitějším duelu dne chyběly. Na rozdíl od Rumunů, kteří do finále nastupovali pěkně odpočatí poté, co v semifinále v tréninkovém tempu hladce přejeli Francouze bez ztráty setu s poměrem míčů 67:40. Týmu, jehož hlavním tahounem je dvojnásobný světový šampion v singlu z let 2006 a 2008 Georgel Bobis, hrálo do karet jistě i to, že utkání začínalo právě singlem, kde Karel Hron s Bobisem bojoval sice statečně, v prvním setu až do patnácti, ale nakonec marně. Rozhodující pro celkové vítězství Rumunů pak bylo jejich vítězství v obou zápasech dvojic, když nejprve Alex Sorean a Nagy udolali Vankeho s Bíbrem a střídajícím Kokšteinem a nakonec v posledním zápase turnaje přehráli Bobis s Vasilem Soreanem a střídajícím Kristianem Acsem i ad hoc sestavený debl Karlů Bláhy a Hrona se střídajícím Matějem Medkem.
Jedinou příležitost k radosti tak karlovarští fandové dostali v zápase trojic. V prvním setu to bylo jak na houpačce, když Vanke s Matějem Medkem a Hronem napřed vedli až 7:4, pak zase vedli Rumuni 8:10, aby nakonec za stavu 14:13 na jediný balon střídající Kuba Medek fantastickým blokem zařídil výhru 15:13. Soupeř byl tímto tahem natolik zaskočený, že se ve druhém setu zmohl akorát na dva míče.
Trojky tedy naši vyhráli, leč celkově se vítězi turnaje stali Rumuni, a nutno dodat, že zaslouženě. Třebaže se to přiznává nerado, asi by nakonec vyhráli, i kdyby ve druhé dvojce mohl hrát Kuba Medek, jehož vyřadilo svalové zranění. Mezinárodní jednodopadový futnet mají proti nám daleko víc „pod kůží“ a také fyzicky na tom byli lépe. Přinejmenším to tak vypadalo.
Finále turnaje: Tengo Salonta – SK Liapor Witte 3 : 1
Zápasy: Georgel Bobis – Karel Hron 15:13, 11:8; Alex Sorean, Darius Nagy – Jan Vanke, Tomáš Bíbr (Michal Kokštein) 9:11, 14:12, 11:8; Georgel Bobis, Vasile Sorean, Alex Sorean – Jan Vanke, Matěj Medek, Karel Hron (Jakub Medek) 13:15, 2:10; Georgel Bobis, Vasile Sorean (Kristian Acs) – Karel Bláha, Karel Hron (Matěj Medek) 6:11, 11:5, 11:7. Sety: 6:4. Skóre míčů: 103:100.