Historie 1993 – 1997

1993

Stříbrná ligová premiéra

Dlouhá byla cesta nohejbalistů z karlovarského předměstí Doubí a Tašovic do absolutní  špičky. Od premiérové sezony v okresním přeboru v roce 1978 až po vítězství v české lize v roce 1992 uběhlo patnáct let, během kterých na dvorcích v Doubí vyrostli hráči, kterým už česká kotlina začínala být úzká. Federální ligu, na kterou se všichni těšili a kterou si jako mistři České republiky vybojovali, už si ale v roce 1993 nezahráli. Československo se rozpadlo a Doubí – pod názvem CHEZAK Karlovy Vary – se stalo jedním ze dvanácti účastníků nejvyšší soutěže nově vzniklé České republiky.

Opory ligového áčka SK Liapor v akci - Fanda Veselý

Opory ligového áčka SK Liapor v akci – Fanda Veselý

Rok 1993 pro Doubí nezačal nijak oslnivě. Ve finále Západočeského poháru tým v sestavě Bláha, Veselý, Vanya, Kubín, Dvořák, bratři Knopové a Kavka podlehl ve vyrovnaném souboji Plzeňanům 5:4 a po triumfech v předcházejících dvou letech přenechal žezlo západočeských nohejbalových králů mužstvu TJ Plzeň – Bílá Hora.

V extralize, která se tehdy oficiálně jmenovala 1. liga ČR mužů, se dařilo podstatně lépe. V 1. kole Doubí uštědřilo Lokomotivě Nymburk kanára 5:0, ve 2. kole sice podlehlo v Praze Spartě Košíře 5:2, ale hned den nato ve 3. kole vyhrálo na hřišti pražské Solidarity jasně 1:5 a naznačilo, že se s karlovarským nohejbalem bude muset při rozdělování medailí počítat.

Opory ligového áčka SK Liapor v akci - Karel Bláha

Opory ligového áčka SK Liapor v akci – Karel Bláha

Ambice pak CHEZAK potvrdil i v dalším dvojkole, kdy doma v Doubí rozdrtil dvakrát 5:0 moravské celky z Opavy a Přerova, a body se sypaly i v dalších zápasech. Na hřišti Moravské Slavie Brno vyhrálo Doubí 3:5 a stejně tak v Českých Budějovicích, pak následovaly domácí výhry nad plzeňskými týmy Bílá Hora 5:2 a Hradiště 5:0 a první část ligy zakončily prohra 5:4 ve vyrovnaném duelu na hřišti Admiry Kobylisy a vítězství 2:5 na antuce DP Praha.

V polovině soutěže patřilo Karlovarákům v tabulce 3. místo se dvěma body ztráty na vedoucí tandem Košíře a Kobylisy, ve druhé polovině ligy se tohle pro nováčka soutěže velice lichotivé umístění podařilo ještě vylepšit. Výsledky odvet: Nymburk – CHEZAK 1:5; CHEZAK – Košíře 5:4, – Solidarita 5:0; Opava – CHEZAK 1:5, Přerov – CHEZAK  4:5; CHEZAK – České Budějovice 5:0, – Brno 5:2; Bílá Hora – CHEZAK 3:5, Hradiště – CHEZAK 4:5 (medaile už byla jistá!!); CHEZAK – Kobylisy 1:5, – DP Praha 5:0 – a Doubí se radovalo ze stříbrných medailí!!!

Tituly mistrů republiky i Evropy

A nebyla to jen extraliga, ve které se hráčům v dresech CHEZAKu dařilo. Největším úspěchem v individuálních soutěžích byly historicky první tituly republikových šampionů v kategorii mužů. První na mistrovství ČR dvojic v Přerově vybojovali Karel Bláha s Vlastou Kubínem a druhý Franta Veselý, když v Praze na Solidaritě ve finále MČR v singlu porazil ve třech setech Pokorného a stal se mistrem republiky v kategorii mužů jednotlivců. Další medaile přivezli Bláha, Veselý, Kubín, Gerča Knop a Vanya z Českých Budějovic, kde na MČR v trojicích obsadili 3. místo.

Naprázdno nevyšla ani nastupující generace. Jirka Dvořák s bratry Kokšteinovými doplnili medailovou kolekci dvěma stříbrnými, které získali na MČR dorostu ve dvojicích v Přerově a na MČR dorostu ve trojicích v Českých Budějovicích. Na obou šampionátech se sklonili pouze před bratry Tirpáky.

Vůbec nejhodnotnější medaili pak do Doubí přivezl Karel Bláha, který na Mistrovství Evropy v Rumunsku vybojoval spolu s Včalou a Nadymáčkem titul mistrů Evropy v nohejbalu dvojic, když ve finále porazili Slováky Ivaneckého s Bertkem.. K úspěchům karlovarského nohejbalu je nutné připočíst i 4. místo, které na šampionátu v Bukurešti vybojoval v singlu Franta Veselý (za zlatým Maďarem Farkasem, stříbrným Slovákem Žigalou a bronzovým Rumunem ve švédských službách Oprisanem.

Nutno ještě dodat, že zlatá Karla Bláhy a Vlasty Kubína z Přerova nebyla první medailí karlovarských nohejbalistů z mistrovství republiky mužů, byla jen první, kterou vybojovali v dresu mateřského klubu. Prvním medailistou byl Karel Bláha, když jako voják základní služby získal v dresu VTJ Písek v roce 1989 deblové stříbro na republikovém a deblový bronz na federálním šampionátu a rok nato spolu s Petrem Nadymáčkem a Miroslavem Fritzem titul mistrů České republiky ve dvojicích.

Další „dospělý“ titul vybojoval rovněž během své vojenské služby v dresu Admiry Kobylisy Franta Veselý, když se v roce 1990 stal spolu s Dolejšem, Vocelem a Vašákem mistrem České republiky v trojkách.

1994

První rok s korunou králů

Rok 1994 v nejvyšší republikové soutěži byl pro karlovarský nohejbal ještě lepší, než ten první. Začal sice – stejně jako v roce 1993 – prohrou 5:4 se Sokolem Bílá Hora ve finále Západočeského poháru, pak se ale děly věci – k obhajobě stříbrných medailí z roku 1993 odstartoval CHEZAK ve velkém stylu:

CHEZAK Karlovy Vary mistrem ligy

V úvodním dvojkole 1. ligy oplatili chlapci z Doubí Plzeňanům pohárovou porážku a porazili Bílou Horu 5:4 a den nato deklasovali další plzeňský celek Sokol Hradiště 5:0, když v celém zápase ztratili jen dva sety. Ve druhém dvoukole vyhráli v Přerově 4:5 a ztratili první body v Opavě, kde prohráli 5:2. Ve třetím dvoukole porazili doma v Doubí Pankrác 5:2 a Solidaritu 5:3 a spanilá jízda pokračovala i ve čtvrtém dvoukole výhrou 2:5 v Nymburce a vyvrcholila v Praze drtivým triumfem 1:5 na hřišti obhájců titulu Admiry Kobylisy. První polovinu soutěže pak CHEZAK zakončil utrápenou výhrou 5:4 nad nováčkem soutěže  Žatcem (který v Doubí vedl už 1:4!), která ale stačila, aby udrželi první místo v tabulce.

prezident karlovarského klubu Vladimír Hlavatý

Prezident klubu Vladimír Hlavatý nad hlavami fanoušků

Odvety rozehrál CHEZAK na plzeňských dvorcích, kde porazil Bílou Horu i Hradiště, v dalším dvoukole triumfoval v Doubí nad Přerovem a Opavu a pak i v Praze na Pankráci a na Solidaritě. Poslední dvoukolo odehrál doubský tým doma, kde nejprve uštědřil kanára poslednímu týmu tabulky z Nymburka a pak přišel asi nejtěžší zápas sezony. Do Doubí zavítali úřadující mistři z Kobylis, kterým se v dramatickém duelu podařilo otočit vedení domácích 3:0 na konečných 3:5 ve svůj prospěch. Naděje na zisk titulu nevyhasla ani po prohře s Kobylkami, bylo ovšem nezbytně nutné v posledním zápase sezony bodovat, a to se povedlo – v neděli 18. září 1994 vyhrál CHEZAK v Žatci 0:5 a prezident karlovarského klubu Vladimír Hlavatý se rázem octl vysoko nad hlavami karlovarských fanoušků!!

Karlovarský nohejbal slavil svůj první titul klubových mistrů republiky, ale to zdaleka nebylo jediné prvenství. Byl to vůbec první mistrovský titul karlovarského týmu v kolektivních míčových hrách a byl to vůbec první titul klubových mistrů republiky v nohejbalu pro mimopražský tým! A kdo se o tento úspěch zasloužil? Tahouny týmu bylo kvarteto reprezentantů Karel Bláha, Jirka Dvořák, Franta Veselý a Vlasta Kubín, kterým velmi zdatně sekundovali Gerhard Knop, Radek Reichl, Jan Dutka, Tomáš Veselý, Tomáš Tóth, Jan Bíbr a benjamínek mužstva, tehdy 17letý Michal Kokštein.

A mužstvo CHEZAKu po posledním ligovém zápase v Žatci, který přesvědčivou výhrou 5:0 potvrdil první titul mistrů republiky pro Karlovy Vary. V dolní řadě zleva jsou trenér František Veselý starší, Radek Reichl, František Veselý mladší, Gerhard Knop, Tomáš Toth a Jan Dutka, za nimi stojí zleva prezident klubu Vladimír Hlavatý, Michal Kokštein, Tomáš Veselý, Vlastimil Kubín, Karel Bláha a Jan Bíbr.

A mužstvo CHEZAKu po posledním ligovém zápase v Žatci, který přesvědčivou výhrou 5:0 potvrdil první titul mistrů republiky pro Karlovy Vary.
V dolní řadě zleva jsou trenér František Veselý starší, Radek Reichl, František Veselý mladší, Gerhard Knop, Tomáš Toth a Jan Dutka,
za nimi stojí zleva prezident klubu Vladimír Hlavatý, Michal Kokštein, Tomáš Veselý, Vlastimil Kubín, Karel Bláha a Jan Bíbr.

Bláha s Kubínem nejlepším deblem České republiky

Vítězství v nejvyšší klubové soutěži nebylo zdaleka jediným úspěchem nohejbalistů CHEZAKu v roce 1994. Stejně jako v roce předcházejícím se dařilo i v individuálních soutěžích. Nejúspěšnějším deblem roku se stali Karel Bláha s Vlastou Kubínem, kteří za celý rok v ligových utkáních prohráli jen jeden jediný zápas, vyhráli Grand Prix v Českých Budějovicích a na mistrovství republiky v Žatci obhájili mistrovský titul, když ve finále šampionátu porazili Ungermanna s Hoškem 8:10, 10:9, 10:9. V vybojovali si tak nezpochybnitelnou účast na historicky prvním Mistrovství světa v nohejbalu koncem října v Košicích, tam se ale tahle excelentní dvojka bohužel rozpadla. Vlasta kvůli zranění v tréninku nakonec na šampionátu nehrál vůbec a Karel nastoupil ve trojkách.

Karel Bláha nejlepším blokařem mistrovství světa

Premiérový světový šampionát se v Košicích hrál za účasti 15 zemí, ve skutečnosti ale šlo o první prestižní měření sil mezi Čechy a Slováky po rozpadu společného státu, které skončilo plichtou. Slováci v domácím prostředí vybojovali titul ve trojicích, když sestava Ivanecký, Bertko, J. Žigala, Forrai a Gábriš udolala ve finále Bláhu s Hoškem, Ungermannem, Fritzem a Martinem Suchým. Do Čech pak šlo zlato z dvojic, o které se zasloužili Miroslav Fritz, David Perutka a Jan Hošek, když ve finále přehráli slovenskou reprezentační dvojku Ivaneckého s Bertkem. Naprázdno nevyšel ani karlovarský nohejbal, Karel Bláha byl vyhlášen nejlepším blokařem šampionátu.

Karlovarský nohejbal za oceánem

Brazilská samba pod horkým brazilským sluncem, nebo-li Vilda Ungermann, Franta Veselý a Karel Bláha na historicky prvním zájezdu českých nohejbalistů za "velkou louží".

Brazilská samba pod horkým brazilským sluncem, nebo-li Vilda Ungermann, Franta Veselý a Karel Bláha na historicky prvním zájezdu českých nohejbalistů za „velkou louží“.

Ještě než se rozeběhl kolotoč ligových bojů, už v dubnu 1994 se vyslanci karlovarského nohejbalu vydali za oceán. Na prvním (a zároveň posledním) Světovém poháru v Brazílii reprezentovali Českou republiku spolu se Včalou (Kobylisy), Martinem Suchým, Fricem (oba Čako), Nadymáčkem (Přerov), Hoškem a Ungermannem (oba Solidarita) i František Veselý a Karel Bláha. V zemi, do které se s míčem z Karlovaráků až dosud podíval jen legendární fotbalista Jiří Feureisl, došel Veselý v singlu až do semifinále, kde se musel sklonit před maďarským šampionem Farkasem, a Bláha s Ungermannem a Hoškem prohráli až ve finále deblu se Slováky Ivaneckým a Bertkem.

A nakonec došlo i na Slováky

Zlatou tečku za vydařeným rokem udělali hráči CHEZAKu na tradiční Poslední smeči na Pankráci. Karel Bláha s Vlastou Kubínem a Gerčou Knopem vyřadili všechny, co jim stáli v cestě, naposledy ve finále staré známé ze Sokola Hradiště, a vybojovali poslední zlatou medaili sezony 1994. Třetí skončila trojka Solidarity, brambory brali hráči Čakovic a Ivanecký s Bertkem a Žigalou vyšli úplně naprázdno.

1995

Ligový bronz a spanilé jízdy do zahraničí

Do roku 1995 vstoupil doubský klub pod novým názvem, ve kterém se objevilo jméno nového generálního partnera karlovarského nohejbalu – SK LIAPOR KARLOVY VARY. Nové jméno se objevilo i v sestavě prvoligového A mužstva, vítanou posilou se stal Jiří Perutka, který do té doby hájil barvy Žatce.

Hráčský kádr SK Liapor 1995: Zleva stojí Michal Kokštein, Jan Bíbr, Jiří Perutka, Karel Bláha, František Veselý, Roman Knop, Alexander Toth, Martin Čičmanec a Vlasta Kubín, před nimi klečí Jakub Kokštein, Vladimír Hlavatý, František Veselý starší, Gerhard Knop a host z Rotavy "Pačes"

Hráčský kádr SK Liapor 1995: Zleva stojí Michal Kokštein, Jan Bíbr, Jiří Perutka, Karel Bláha, František Veselý, Roman Knop, Alexander Toth, Martin Čičmanec a Vlasta Kubín,
před nimi klečí Jakub Kokštein, Vladimír Hlavatý, František Veselý starší, Gerhard Knop a host z Rotavy „Pačes“

Exhibice Karlovaráků okouzlila Němce

Mančaft se ještě nevzpamatoval z novoročních oslav, a už se balily kufry na první oddílovou zahraniční cestu. Titulu do té doby nepříliš známého týmu si všimli i v Praze, a tak LIAPOR na Tři krále odejel z pověření Českého nohejbalového svazu reprezentovat českou nohejbalovou školu do Německa. Karlovaráci vystoupili na dvou mezinárodních turnajích halové kopané, v Suhlu a Erfurtu, kde před zcela zaplněnými tribunami sehráli v rámci doprovodného programu několik exhibičních utkání.

Mistrovský titul i úspěchy v individuálních soutěžích se odrazily i v anketě o nejúspěšnější sportovce Karlovarska, a tak se 15. února 1995 na slavnostním večeru Města Karlovy Vary ocitli na pódiu i Karel Bláha a Vladimír Hlavatý. Nejlepší blokař světového šampionátu Karel Bláha z rukou primátora Igora Saviče převzal ocenění pro nejúspěšnějšího sportovce města Karlovy Vary za rok 1994 a prezident klubu Vladimír Hlavatý ocenění pro nejúspěšnější sportovní kolektiv města Karlovy Vary v roce 1994.

Předehrou mistrovských bojů v nejvyšší české soutěži byl Západočeský pohár, ve kterém SK LIAPOR úspěšně prošel až do finále, kde narazil na prvoligový tým TJ Plzeň Bílá Hora. Hrálo se na 1. dubna v hale Slavie Karlovy Vary a LIAPOR jasnou výhrou 5:2 po dvou letech vrátil pohár do největších českých lázní. Na oslavy nebylo moc času, hráči stihli tak akorát vyprat dresy a už se zas balili na další zahraniční cestu…

Evropská pohárová premiéra

Už v době, kdy karlovarský tým teprve bojoval o svůj první mistrovský titul, vyhlásil prezident klubu Vladimír Hlavatý, že pokud titul získá, založí Pohár mistrů evropských zemí. Iniciativa na půdě IFTA našla příznivce a na přelomu roku byl nohejbalový PMEZ schválený.

Ze všech nohejbalových zemích Evropy se přihlásily pouze mistrovské týmy České republiky a Slovenska, v těch zbylých usoudili, že času na přípravu je málo, a své mistry raději nepřihlásili. Premiéra nohejbalového PMEZ se tedy nakonec hrála jako dvojutkání SK LIAPOR Karlovy Vary a NK DPMK Košice. První utkání 25. března v Košicích a odveta 8. dubna v Karlových Varech, celkovým vítězem se stal tým DPMK Košice.

DPMK  Košice – SK LIAPOR 5:3. Ivanecký, Forrai, M. Žigala – Veselý, Dvořák, Perutka 2:0; J. Žigala, Bertko, Pittner – Bláha, Kubín, Knop 2:1; Ivanecký, Bertko – Kubín, Bláha 1:2; Forrai, M. Žigala – Veselý, Dvořák 1:2; J. Žigala, Pittner – Toth, Perutka 2:0; Ivanecký, Forrai, M. Žigala – Bláha, Kubín, Knop 0:2; J. Žigala, Bertko, Pittner – Veselý, Dvořák, Perutka 2:0; Ivanecký, Bertko – Veselý, Dvořák 2:1; vývoj skóre: 2:0, 2:2, 3:2, 3:3, 5:3.

Jako předzápas se v Košicích hrálo utkání starých gard obou klubů, a také v něm měli navrch domácí a vyhráli stejným poměrem 5:3 jako jejich áčko. V dresu SK LIAPOR nastoupily dnes už legendy tohoto sportu na Karlovarsku Franta Veselý starší, Honza Dutka, Saša Toth, Vláďa Hlavatý a Pepa Bělohlávek.

SK LIAPOR – DPMK  Košice 5:4. Bláha, Kubín – M. Žigala, Forrai 2:0; Veselý, Dvořák – Ivanecký, Bertko 0:2; Bláha, Kubín, Knop – J. Žigala, Bertko, Pittner 0:2; Veselý, Dvořák, Toth (Kokštein) – Ivanecký, M. Žigala, Forrai 1:2; Toth, Kokštein (Reichl) – J. Žigala, Pittner (Mosej) 2:1; Bláha, Kubín, Knop – Ivanecký, M. Žigala, Forrai 2:0; Veselý, Dvořák, Toth (Kokštein) – Bertko, J. Žigala, Pittner 0:2; Kubín, Bláha – Ivanecký, Bertko 2:0; Veselý, Dvořák (Perutka) – M. Žigala Forrai 2:1; vývoj skóre: 1:0, 1:3, 3:3, 3:4, 4:4, 5:4.

Vlasta Kubín s pohárem za 2. místo v "nultém" ročníku PMEZ

Vlasta Kubín s pohárem za 2. místo v „nultém“ ročníku PMEZ

V lize tentokrát „jen“ bronz

Do kolotoče ligových bojů vstoupil obhájce mistrovského titulu úspěšně a v prvních pěti kolech sbíral jen smetanu. V první části soutěže porazil Žatec, Bílou Horu, nováčka soutěže Bedřichov, Solidaritu, Pankrác a Čakovice, poprvé prohrál v 6. kole v Přerově a podruhé doma s pražskými ´Kobylkami´. V odvetné části soutěže, která byla negativně poznamenána odstoupením Opavy a vyloučením Bedřichova, se dařilo o chloupek hůř a v konečném pořadí skončil SK LIAPOR s devíti výhrami a pěti porážkami na bronzové příčce. Titul bez jediné porážky vybojovaly Kobylisy a stříbro brala Solidarita.

Dvě evropské zlaté Vlasty Kubína

V individuálních soutěžích se v roce 1995 na republikových šampionátech urodila jen jedna medaile. Na 25. mistrovství republiky ve dvojkách na Dobříši vybojovali František Veselý, Jiří Perutka a Jiří Dvořák stříbro, když ve finále podlehli Dolejšovi se Včalou ze Sokola Kobylisy (bronz brali Plzeňané Švácha a Miksán). K úspěchům karlovarského nohejbalu by se dal počítat i bronz, který v srpnu na mistrovství republiky v singlu v Kroměříži vybojoval Julius Vanya (ovšem v dresu „rodného“ Sokola Kadaň), a konec konců i „brambory“, které na MČR trojic získali Karel Bláha, Vlasta Kubín a Gerhard Knop.

Největší úspěch karlovarského nohejbalu ale viděli diváci III. mistrovství Evropy v německém Mönchengladbachu. To se stalo téměř absolutním triumfem českých nohejbalistů, kteří brali dva ze tří titulů. Ve dvojicích porazili Vlasta Kubín, Petr Nadymáček a Pepa Tirpák ve finále Ivaneckého s Bertkem a ve trojicích se Slováci Ivanecký, Bertko, Žigala a Forrai museli sklonit před českou sestavou Fritz, Hošek, Kubín, Novotný a Ungermann.

1996

První titul světového šampiona

Vrcholem roku 1996 bylo druhé mistrovství světa, které se konalo na přelomu října a listopadu v milionovém brazilském městě Maceió. Český nohejbal odtud přivezl dvě medaile  a na obou se podíleli hráči SK Liapor. Stříbrnou z turnaje dvojic dovezl Vlasta Kubín a na zisku titulu v trojkách měl zásadní podíl Karel Bláha. Na hromadu úspěchů, na kterých se jako třešinky na dortu vyjímaly tyhle dvě medaile, se ale zadělávalo už na počátku roku.

Čtvrtý rok v lize a čtvrtá medaile

Předehrou ligové soutěže bylo opět finále Západočeského poháru, ve kterém SK Liapor bez problémů a zcela přesvědčivě 5:1 porazil tradičního rivala TJ Sokol Plzeň Bílá Hora. Základ týmu, který koučoval trenér Jan Bíbr, tvořili odchovanci z Doubí Karel Bláha, Franta Veselý, Vlasta Kubín a Jirka Dvořák a úspěšně se v něm prosadili všichni tři hráči, kteří přišli jako posily na hostování z Kombinátu Vřesová – Ladislav  Koňařík, Martin Čermák a Jiří Eger.

První liga v tom roce měla deset účastníků – z Prahy obhájci titulu Kobylisy, Solidarita, Čakovice a Pankrác, barvy Moravy hájil Přerov a „český venkov“ reprezentovaly Plzeň, České Budějovice, Stříbro, Žatec a SK Liapor Karlovy Vary. Samostatná česká soutěž měla za sebou tři ročníky a v Doubí se blýskaly tři sady medailí, stříbrné z roku 93, zlaté z roku 94 a bronzové z roku 95 – umístění „pod bednou“ by se tedy v roce 96 považovalo za neúspěch.

Nejvyšší soutěž se tenkrát hrála poprvé jako dvoustupňová, když na základní část, která se hrála klasickým ligovým systémem každý s každým dvoukolově navazovala vyřazovací play off, semifinále i finále na tři vítězné zápasy. V základní části odehrál SK Liapor 18 mistráků, ze kterých 14 vyhrál a čtyři prohrál – se Solidaritou, Plzní, Kobylisy a Přerovem. Medaili si pak karlovarský tým zajistil semifinálovou výhrou 3:1 nad Solidaritou, která posunula SK Liapor do finále, kde podlehl tehdejšímu hegemonu českého nohejbalu Sokolu Kobylisy.

I. liga ČR mužů 1996, konečné pořadí: 1. Sokol Kobylisy, 2. SK Liapor Karlovy Vary, 3. Solidarita Praha, 4. Avia Čakovice, 5. Sokol Plzeň Bílá Hora, 6. TJ Pankrác, 7. Spartak Přerov, 8. Dynamo České Budějovice, 9. Baník Stříbro, 10. Astra Žatec.

Deblové stříbro před domácím publikem

Na republikových šampionátech dospělých získali hráči SK Liapor v roce 1996 jedinou medaili, cennější o to, že se tak stalo před očima domácích fanoušků. V sobotu 21. září pořádal SK Liapor na svých dvorcích v Doubí poprvé republikový šampionát dospělých, 26. Mistrovství České republiky mužů v nohejbalu dvojic. Titul zde vybojovali Richard Novotný s Pepou Tirpákem ze Sokola Kobylisy a stříbro brali Karel Bláha s Vlastou Kubínem (ve finále 10:7, 8:10, 7:10) a bronz David Perutka s Petrem Nadymáčkem ze Spartaku Přerov.

V šampionátech v singlu a trojicích v roce 1996 karlovarský nohejbal do závěrečných bojů nezasáhl, uspěla ale nastupující generace. Na mistrovství republiky dorostu ve dvojicích obsadili Kamil Ferenc s Michalem Kokšteinem 3. místo (vyhráli Havránek s Kalasem a Bubniakem ze Sokola Modřice).

Zlato a stříbro z Mistrovství světa v Brazílii

Vrcholem sezony 1996 bylo zcela jistě druhé Mistrovství světa v nohejbalu mužů v Brazílii, a ani tam se Karlovaráci neztratili. Karel Bláha a Vlasta Kubín se dost zásadně zasloužili o zisk dvou ze tří medailí, které Češi na šampionátu vybojovali.

První sada medailí se rozdávala v singlu, kde Česko reprezentoval kapitán národního výběru Jan Hošek. Sen o finále se mu bohužel nesplnil, na pozdějšího světového šampiona Rumuna Florina Purice narazil už v semifinále a po prohře 2:1 se musel spokojit s bronzem. Ve finále singlu si s Puricem zahrál úřadující mistr Evropy Marián Žigala, a také on se musel před nadupaným Rumunem sklonit…

V deblech Česko reprezentovali Petr Nadymáček, Pepa Tirpák a Vlasta Kubín a jejich úkolem bylo obhajovat zlato, které dva roky před tím v Košicích vybojovali Fritz, Perutka a Hošek. Dlouho to šlo jak na drátku – Rakousko, Argentina, Francie ani domácí Brazílie si v kvalifikačních skupinách ani neškrtli a problémy nedělalo ani Rumunsko v semifinále. Ze druhé strany pavouka se do finále proti naší dvojce podle očekávání probili slovenští matadoři Ivanecký s Bertkem a tehdy ještě málo známým 18letým Patrikem Perunem. Průběh finálového souboje byl dramatický. Nadymáček s Tirpákem nezačali zdaleka tak dobře, jako v semifinále proti Rumunům, které doslova smetli, přesto v koncovce 1. setu vedli 10:9 a měli setbol. Jenomže Slováci dokázali vystřídáním mladého Peruna za Bertka skóre otočit a set vyhrát. Mohli pak vyhrát i druhý, kdyby zase Češi v koncovce neposlali na plac Kubína (místo Nadymáčka), který zklidnil naši hru a bylo vyrovnáno. Ve třetím setu ale Vlasta bohužel třikrát za sebou zkazil, Slováci si slibný náskok už sebrat nenechali a na Čechy zbylo stříbro.

Vyvrcholením brazilského šampionátu (určitě z našeho pohledu) byl turnaj trojic. Česko v něm reprezentovali Karel Bláha, Vilda Ungermann, Jan Hošek, Richard Novotný a Pepa Tirpák. Po chvilce vzájemného hledání v kvalifikačních zápasech se ustálila sestava s Hoškem na rozehrávce, Bláhou na bloku a smečujícím Ungermannem, která suverénně došla až do finále, kde smetla slovenské obhájce titulu 2:0 a zcela zaslouženě převzala zlaté medaile a tituly mistrů světa!

S medailemi mistrů světa - zleva stojí Pepa Tirpák, Jan Hošek a Vilda Ungermann, na zemi sedí karel Bláha a Richard Novotný

S medailemi mistrů světa – zleva stojí Pepa Tirpák, Jan Hošek a Vilda Ungermann, na zemi sedí karel Bláha a Richard Novotný

1997

Úspěšná obhajoba ligového stříbra

Sezona 1997 byla pro SK Liapor opět velice úspěšná. První liga měla v tom roce opět deset účastníků, sestoupivší Stříbro a Žatec nahradily Slavia Hradec Králové a Sokol Modřice. Východočeši se do nejvyšší soutěže podívali jen na jeden rok, zato Modřice se hned ve své prvoligové premiéře probili na bronzový stupínek a na dlouhá léta se zařadili do absolutní špičky. Titul získaly potřetí za sebou a počtvrté v samostatné české soutěži Kobylisy a stříbrné medaile obhájil SK Liapor.

Karlovarský celek v soutěži odehrál 18 mistrovských zápasů, ze kterých 13 vyhrál, čtyřikrát odešel poražen a jednou remizoval. S Bílou Horou prohrál doma i v Plzni, s Admirou Kobylisy prohrál doma 3:6 (ale v posledním kole přivezl z Prahy vítězství 6:4) a s Avií Čakovice prohrál 4:6 a remizoval 5:5.

I. liga ČR mužů 1997, konečné pořadí: 1. Sokol Kobylisy, 2. SK Liapor Karlovy Vary, 3. Sokol Modřice, 4. Sokol Plzeň Bílá Hora, 5. Avia Čakovice, 6. Solidarita Praha, 7. Spartak Přerov, 8. TJ Pankrác, 9. Lokomotiva České Budějovice, 10. Slavia Hradec Králové.

Deblový titul a stříbro v trojkách

Úspěchy zaznamenali karlovarští hráči i na republikových šampionátech v individuálních disciplínách. Na 29. Mistrovství ČR ve trojicích v Českých Budějovicích získali 21. června Karel Bláha, Gerhard Knop, Jirka Dvořák a Pavel Vacek stříbro, když ve finále nestačili na Ungermanna s Hoškem a střídajícím Šimáčkem a ve třísetové bitvě podlehli 10:8, 7:10 a 10:7. Na 27. Mistrovství ČR ve dvojicích v Ostravě pak 13. září vybojovali Karel Bláha s Jirkou Dvořákem titul.

Zlatý hřeb sezony: Evropské zlato a stříbro

Nejcennější medaile roku 1997 přivezli do Karlových Varů Jirka Dvořák a Karel Bláha z francouzského Grenoblu. Alpské středisko, které v památném roce 1968 hostilo zimní olympiádu, bylo ve dnech 29. a 30. listopadu dějištěm 4. Mistrovství Evropy v nohejbalu. Český tým tam získal dvě zlaté a na obou se podíleli Karlovaráci. Titul mistrů Evropy v nohejbalu trojic vybojovala jen lehce pozměněná sestava mistrů světa z Maceió Karel Bláha, Jan Hošek, Vilém Ungermann a Pavel Šimáček (stříbro brali Slováci Pittner, Novosad, Forrai, Bertko a Žigala). Evropskými šampiony ve dvojicích se v Grenoblu stali Jiří Dvořák, Richard Novotný a Josef Tirpák (poražení ve finále skončili Slováci Perun, Forrai a Bertko).