Vstup do nového ročníku Extraligy se hráčům našeho áčka moc nevydařil, v duelu s tradičními rivaly z Modřic utrpěli na Velký pátek poměrně vysokou porážku. Přes objektivní důvody, jako je nezvykle dopředu posunutý start soutěže, který náš tým připravil o jeden až dva týdny přípravy, přes nehostinné prostředí tuhnické haly, které totálně vygumovalo výhodu domácího prostředí, je třeba říct, že skutečná příčina prohry vězela někde v týmu.
„Porážku jsme si zavinili sami, vlastními chybami celého družstva a samozřejmě i chybami mými. S výjimkou Dana Svobody, který svůj part ve třetí dvojici odehrál bezchybně, asi nemůže být se svým výkonem na sto procent spokojený nikdo,“ přiznal po utkání otevřeně trenér našeho A mužstva Gerhard Knop. „V utkání jsme měli získat minimálně bod, protože ani soupeř se nevyvaroval mnoha chyb, ty naše ale bohužel přicházely v rozhodujících chvílích. Hrozně moc setů jsme ztratili průměrným zpracováním slabších útoků soupeře a chybným rozhodnutím při volbě nahrávky nebo útoku,“ pojmenoval hlavní nedostatky a dodal: „Jediné pozitivum je fakt, že i s tak kolísavým výkonem jsme byli většinu utkání vyrovnaným soupeřem a že i přes to šlo hrát o body. Pokud jen malinko vylepšíme některé základní herní dovednosti, budeme bodovat.“
Duel soupeřů, kteří se naposledy ve vzájemných střetnutích potkali natřikrát loni v září v play off Extraligy, byl z naší strany rozehraný velice nadějně. Vanke s Musilem se na první modřickou dvojku vrhli s vysokým nasazením a rychle vedli 4:1 a 5:2, ale pak se „něco zlomilo“, stačila jedna fatální chyba a jeden velice sporný verdikt rozhodčích, Kop s Müllerem srovnali skóre, za stavu 8:8 po našem dalším kiksu přešli do útoku, vyhráli set a pak i druhý a šli do vedení, které okamžitě navýšili výhrou druhé dvojky na 0:2.
A o dva body vepředu pak zůstali Modřičtí i po trojkách. Nejprve sice Vanke s Matějem Medkem a Hronem rozebrali „Pospíšilovu“ trojici, v níž se absentujícího Pospíšila marně snažil nahradit Halva, snadno dvakrát 10:4, ale pak přišli na hřiště Pelikán s Topinkou a navrátilcem do Modřické sestavy Kopem, a na ty byla naše druhá trojka krátká. Kuba Medek s Bíbrem a Kokšteinem sice drželi v 1. setu krok až do stavu 7:7, ale pak přišly rychle za sebou dva Kopovy razantní bloky a bylo vymalováno, a podobně to vypadalo i ve druhém setu.
Obrat k lepšímu přišel v polovině utkání v zápase třetích dvojic, do něhož sice mladíčci Halva s Hanusem (23 a 20 let) vletěli jak vichřice a rychle vedli až 3:7, ale když pak k Tomáši Bíbrovi přišel místo Kokšteina střídající Svoboda, začalo se to lámat na druhou stranu. První set sice ještě vyhráli hosté, ale v dalších dvou jim už nepomohl ani střídající Topinka a bylo to 2:3. O vyrovnání se pak postaral Karel Hron, když v singlu zdolal Hanuse. Mladík, jehož zdobí dvě medaile ze singlových šampionátů dorostu, Karla sice ve 2. setu zaskočil prudkým nástupem na 0:4, ten se ale nenechal vyvést z klidu a šňůrou osmi balonů v řadě strhl vítězství na svoji stranu.
Vyrovnaný stav 3:3 bylo však bohužel maximum, jehož jsme v utkání dosáhli. Odvetné zápasy trojic skončily výhrou hostů a vítězný bod přidali Pelikán s Rosenberkem, když přetlačili Vankeho s Musilem a střídajícím Hronem. Prohra 3:6 není právě to, na co jsme se těšili, a když k tomu připočítáme, že v dopoledním utkání 1. kola II. ligy podlehlo naše béčku Hradecku, nejsou ty letošní Velikonoce zrovna moc veselé.
SK Liapor Witte – MNK Modřice 3:6
Zápasy: Vanke, Musil (Hron) – Kop, Müller 9:10, 4:10; Jakub Medek, Putík – Pelikán, Rosenberk 7:10, 8:10; Vanke, Matěj Medek, Hron – Müller, Rosenberk, Halva 10:4, 10:2; Jakub Medek, Bíbr, Kokštein – Kop, Pelikán, Topinka 7:10, 7:10; Bíbr, Kokštein (Svoboda) – Hanus, Halva (Topinka) 7:10, 10:5, 10:7; Hron – Hanus 10:8, 10:7; Vanke, Matěj Medek, Hron – Kop, Pelikán, Topinka 7:10, 8:10; Jakub Medek, Bíbr, Kokštein (Putík) – Müller, Rosenberk, Hanus 10:9, 9:10, 9:10; Vanke, Musil (Hron) – Pelikán, Rosenberk 5:10, 9:10. Sety: 7:1. Vývoj skóre: 0:2, 1:2, 1:3, 3:3, 3:6.